Auf Wiedersehen Deutsch
V anglických skolách patrila francouzstina a
nemcina jiz nekolik desítek
let k nejpopulárnejsím cizím jazykum. Avsak jejich popularita klesá, a to zvláste nemciny a spanelstina nyni predchází nemcinu jako druhý nejdulezitejsí cizí jazyk. Anglická vláda nedávno zavedla zmeny v ucení cizích jazyku. Ve stredních skolach maji nyni studenti moznost vzdát se studia cizých jazyku ve veku 14 let. Vetsina studentu v tomto veku se rezhoduje nepokracovat ve studiu (stadium zacali pouze v 11 letech) cizich jazyku, protoze se jim zda toto stadium velmi slozite a nejsou dostatecne motivováni. Témer vsichni v Evrope mluví anglicky a anglictí studenti nemají moznost cvicit se v jejich zvoleném cizím jazyce. Na druhé strane anglická vláda zavádí ucení cizých jazyku v základních skolach, protoze je to neustále samozrejmejsí, ze v globálním svete znalost druhého jazyka je velmi dulezitá pro mladé lidi. Ucení cizých jazyku nebude povinne dalsích 5 let a mezitím jazyková oddelení univerzit se
budou zavírat, protoze nebude zájem na jazykových kurzech ze strany studentu. Následkem toho bude nedostatek ucitelu jazyku jeste vetsí. Co se týce volby studia cizých jazyku, neverím ze je treba strachovat se, který jazyk je nejpopulnejsí. Chápu, proc studenti dávají nyní prednost spanelstine
nez nemcine. Nemcina je slozitejsi, a pak pláze ve Spanelsku jsou atraktivnejsí nez muzea v Nemecku, nezmenujíc se vubec o neprátelství mezi Anglicany a Nemci, které se táhne az k válce. A pak trzní sily casto urci, který cizý jazyk se zaci budou ucit. Zatímco nemcina je ve vseobecném úpadku v anglických skolách, toto není pripad v Midlands (jeden anglický kraj nebo okres), který zavisí na exportech do Nemecka. První president Ceske Republiky Jan Masaryk ríkaval: “Jste tolikrát clovekem, kolik jazyky mluvíte.” Rozhodne souhlasím s tímto prohlásením. Sama mluvím 6 jazyku a díky tomu jsem byla schopna úcastnit se tolika zajímavých rozhovoru, které obohatily muj zivot nemluve o tolika zajímavých mozností práce, které mate, kdyz mluve cizi jazyky. S cim ale nesouhlasím je povrchová znalost cizích jazyku, takzvané kurzy na vyzkousení, které nabízej´anglické skoly. Jestlize se clovek uci jazyky do hloubky a soustredí se na gramaticke struktury, ziská tak lepsí zaklady, nez bude-li se
ucit 2 nebo 3 jazyky pouze povrchove. Clovek s hlubokou znalostí jednoho ciziho jazyka bude mít lepe vybaven naucit se úplne nový jazyk, nez nekdo kdo se naucil automaticky nekolik základních frází v ruzných jazycích. Verím proto, ze není treba se strachovat o tom, který jazyk záci budou studovat, paklize se budou ucit ten jazyk do hloubky a dukladne.
Další recenze o této položce: The Sunday Times