Srovnani je jedna z nejvetsich nemoci (Osho Times)
Summary rating: 5 stars
4 Recenze
Návštěvy:
587
slova:
600
Uveřejněno na: listopadu 23, 2005
Porovnávání je jedna z nejhorsích nemocí na tomto svete a ucili nás to delat od narození. Od narození nase matky a nasi otcové nás zacínaji porovnávat s druhými detmi. Nasi ucitelé nás porovnávají s jinými detmi. Od zacátku nám bylo receno, abychom se porovnali s jinými. Toto je nejvetsí nemoc, protoze kazdy z nas se narodil jako jedinecný a srovnání není mozné. Já jsem sám ssebou a ty jsi sám ssebou, neexistuje zádné srovnání. Není nikdo v celém vesmiru, s kým bychom se mohli porovnat. Kazdý clovek je jedinecný. Kazdý z nás se zde narodil poprvé a nikdo neexistuje jako kopie nekoho, kdo tady byl pred ním . Proto srovnáni není mozné a srovnáni pouze prinásí problémy.
Ti, kterí propadnou této nemoci porovnání se stanou bud velmi sobectí nebo zhorknou. Vse závisí na tom s kým se budete srovnávat. Jestli se budete srovnávat s lidmi, kterí jsou vetsí nez vy, a kterí toho dokázali vice nez vy, zhorknete. Budete si stezovat na celkovou existence a zlost se vám objeví na vasí mysli, proc nejste vetsí nez jste. Proc nejsem jako ostatní? Proc nejsem fyzicky silný? Proc nejsem krásný? Proc nejsem inteligentní? Proc nejsem toto a ono? Tisíce podobných otázekt. Jestli se budeme takto chovat velmi zhorkneme. Nás zivot bude otráven srovnáním. Vzdy budeme ve stavu deprese a chovat se jako ze nás zivot podvedl.
Na druhé strane, jestli se budeme srovnávat s lidmi, kterí jsou svým zpusobem mensí nez my, staneme se velmi sobecti. To je duvod proc bohatí lidé sbírají kolem sebe malé lidi. Toto jim dá prílezitost vypadat velcí. Obycejní lidé se dívají na úspech bohatých, jejich domy, to, ceho dosáhli, a proto jsou velmi horcí. Zacínají se dívat na Boha jako nekoho, kdo je podvedl a jak mohou být jemu vdecní. Proto bez vdecnosti není modlitba a bez modlitby není nábozenství.
Ale clovek, který chápe jedinecnost kazdého cítí ohromnou vdecnost za vse co mu vesmír nabídl. Kdyz nesrovnáváme, pak nejsme ani vetsí ani mensí, ani oskliví ani nádherní, ani inteligentí ani hloupí. A kdyz nesrovnáváme, pak jsme jednoduse sami ssebou. V tomto stavu jaro prijde a s ním kvetiny, protoze hluboká vdecnost vuci zivotu pomuze prinést jaro.