Oblast Horního Slezska v okolí Katovic byla osídlena Slovany kolem 6. století našeho letopočtu, kdy zde již v předchozích
obdobích počínaje starší a mladší dobou kamennou zaznamenáváme první známky přítomnosti člověka. Vládla zde dynastie slezských Piastovců. Jan Lucemburský ziskal Slezsko roku 1335 pro České království. Město samotné bylo založeno v roce 1865. Po slezských povstáních mezi lety 1918–1921 se město obývané především Němci, Slezany, Židy, Poláky a stalo součástí Druhé polské republiky. V roce 1921 rozhodla většina obyvatel v referendu o setrvání Katovic v Německu, ale přesto byly Katovice přičleněny k Polsku s autonomním
statutem, vlastní vládou a státním pokladem. Město vzkvétalo díky bohatým zásobám nerostných surovin – zejména černého uhlí – v blízkých horách. Tento rozvoj byl odstartován průmyslovou revolucí a závisel na těžbě uhlí a ocelářském průmyslu. V posledních letech je však díky ekonomickým reformám patrný posun od těžkého průmyslu ke službám. Mezi lety 1953–1956 bylo město polskými komunisty přejmenováno na Stalingród (Stalinovo město). Během období komunistické vlády v Polské lidové republice po druhé světové válce bylo napácháno
mnoho škod na životním prostředí, avšak díky novým regulacím a výnosům postkomunistické vlády bylo mnoho těchto škod již napraveno.